PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jsou nahrávky, u kterých stačí vědět, kdo je má na svědomí a domyslet si zbytek je pak už jen otázkou několika vteřin. Existují výjimky potvrzující pravidlo, ale tato to rozhodně nebude. Lidé spojení s kapelami jako MISERY INDEX anebo CATTLE DECAPITATION otevírají po třinácti letech rakev s nápisem CAST THE STONE, aby na nás nahrnuli energicky hodnotnou dávku staromilského deathového chrástění.
Inspirací jim však protentokráte spíše než zámořská větev smrtícího kovu bude jeho severské hnutí, které vrcholilo v devadesátých letech minulého století. Tedy spíše než do plných hrnutá brutalita je na tomto EP ke slyšení slušivé provedení sice obhroublého, ale melodií se v žádném případě stranícího death metalu. Navzdory převažujícímu vlivu göteborské školy se zde mísí hned několik proudů, které můžeme řadit spíše do Evropy než na druhou stranu Atlantiku.
Ryze moderní zvuk shazuje z kolekce přívlastek prázdného retra a spíše než na snahu kapely přehrávat již dávno přehrané, ukazuje její ambici vzít staré postupy a s vlastním pohledem na věc je předložit posluchačskému lidu. S tímto záměrem jde pochopitelně do studia snad každý a ne vždy se tento podaří. Tentokrát však lze za podupávání do rytmu jednotlivých skladeb vyjádřit spokojenost. Jako celek nahrávka totiž pěkně a svižně odsýpá, v jednotlivých kompozicích si to skupina příliš nekomplikuje a přestože „Empyrean Atrophy“ není jen jednoduše odhoblovanou nakládačkou, v těch rozhodujících momentech volí CAST THE STONE spíše silovější a tudíž i jednodužší řešení.
I navzdory tomu se však Američané nebrání nahrávce na smeč v podobě momentů ve skladbách, kdy se vysloveně žádá nějaká ta vyhrávka anebo kytarové sólo. I z tohoto pohledu lze říci, že se pohybujeme v mezích poctivě odvedeného standardu. Máme tady sice jednu skladbu poměrně velkorysé stopáže („The Burning Horizon“), avšak ani to neznamená, že by se měly opouštět předem stanovené hranice. Její lehce epický nádech a asi ponejvíce „severské“ pojetí spočívající ve svěží a podmanivé, avšak zároveň z celku ani příliš nevyčnívající melodice, jsou velmi příjemným oživením této téměř půlhodinové nahrávky.
Poctivě odvedený standard může sice znamenat i sterilní nudu, ale v tomto případě jde spíše než o slušně zvládnuté cvičení předem stanovené látky, o velice šikovně seskládanou smrtící mozaiku, jež zaujme jak pamětníky, tak i nové příchozí. Hudebního retra je v současnosti všude plno a ne vždy ke všeobecné spokojenosti, ale házet do této škatulky i CAST THE STONE by bylo poněkud příkré. Ano, „Empyrean Atrophy“ svoji inklinaci ke staré škole nezapře, ale její provedení, od produkce až po způsob odehrání, vypovídají o všem možném, jen ne o bohapustém hledění do minulosti. Prostě a jednoduše – toto je tradiční death metal pro rok 2018!
Death metal tradičního (evropského) provedení se současným pohledem na věc.
7,5 / 10
Andrew Huskey
- vokály
Derek Engemann
- basa, vokály
Jesse Schobel
- bicí
Mark Kloeppel
- kytara, vokály
1. As The Dead Lie
2. The Burning Horizon
3. Standing in the Shadows
4. A Plague of Light
5. Empyrean Atrophy
6. Jesusatan
Empyrean Atrophy (EP) (2018)
Dark Winds Descending (2005)
Vydáno: 2018
Vydavatel: Agonia Records
Stopáž: 26:30
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.